Čtvrtý rok honorární konzulky ve Skotsku

Během čtvrtého roku svého působení coby honorární konzulka jsem opět poskytla konzulární pomoc stovkám krajanů i cizinců. Mnoho Čechů ocenilo také informace na webu, sociálních sítích a v emailech. Ušetřila jsem cestu do Anglie všem, kteří si vyřídili zaslání nového pasu na HK Edinburgh. Během mé nepřítomosti mne nezištně zastupovala konzulární asistentka, paní Martina Farish, které velmi děkuji a věřím, že to pro ni byla přínosná zkušenost. Vážím si všech, kteří se mnou bez nároku na honorář pomáhají české komunitě ve Skotsku. Brzy mi bude na konzulátu asistovat další dobrovolnice, paní Věra Mužíková.

Českou republiku jsem reprezentovala na mnoha akcích, například s dalšími zástupci konzulátů a s premiérem Skotska Johnem Swinneym jsem položila za Českou republiku na edinburské Královské míli věnec válečným veteránům u příležitosti oslav Remembrance Sunday.

V Edinburghu jsem strávila několik říjnových dní s delegací čtyřiceti ředitelů vzdělávacích institucí z Česka, kteří sem v rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+ přijeli poznat skotský vzdělávací systém a proběhlo několik mítinků s představiteli skotské vlády, univerzity a dalších organizací.

Zorganizovala jsem Den Čechů žijících v zahraničí v krásném prostředí Francouzského institutu a ocenila jsem aktivní členy komunity, kam patří hlavně dobrovolníci a učitelé kolem České školy ve Skotsku, která oslavila 10. výročí svého založení. Komunitě se přijel představit také nový generální konzul, pan David Frous z GK Manchester.

Náročným úkolem během posledních měsíců byla pomoc s korespondenční volbou, registrování krajanů do zvláštního seznamu voličů v Manchesteru, a také ověřování podpisů na žádostech o vydání písemností, s čímž mi pomáhala i místní advokátka Lenka Votýpková.

Už v březnu jsem pomohla s návštěvou zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti dr. Jiřího Krátkého a zorganizovala pro něj besedu s komunitou v Edinburghu. 

Opět jsem pokračovala v archivní práci a hledáním českých stop ve Skotsku hlavně kvůli 80. výročí konce 2. světové války. Byla jsem totiž oslovena prezentovat naši historii na Francouzském institutu v rámci Festivalu Evropy.

Za největší úspěch a objev v archivu považuji vzácný dar Skotsku od Československé exilové vlády. Jedná se o obraz Zrání od Oskara Kokoschky, který se mi po letech komunikace s Národní galerií povedlo vystavit právě k 80. výročí konce války. U obrazu jsme si toto výročí připomněli nejprve se zástupkyní ředitele Národní galerie a hlavní kurátorkou dr. Patriciou Allerston, a pak 8. 5. 2025 s Deputy Lord Provost/zástupkyní primátora Lesley Marion Cameron. Tento symbol přátelství a solidarity mezi našemi zeměmi byl vystaven do začátku září 2025 v hlavní budově na Princes Street.

Za 4 roky jsem si vybudovala velmi dobré vztahy s edinburskou radnicí (City Chambers). Edinburský Lord Provost/primátor Robert Aldridge zde přivítal potomky československých letců a vojáků, které jsem sezvala ke vzpomínkové akci v Diamond Jubilee sále na radnici.

Díky osvětě a odkazu našich válečných hrdinů jsem byla pozvána na oslavu 80.výročí konce války pořádanou organizací Commonwealth War Grave Memorial, která se ve Skotsku stará i o naše válečné hroby.

V květnu jsem absolvovala také setkání s ministryní financí Shonou Robison, která pozvala evropské konzuly na mítink ke Dni Evropy.

Největší ctí mi bylo pozvání od britského krále Karla III. na jeho zahradní slavnost v paláci Holyrood. Králi doporučuje hosty premiér Skotska a pozvánka je za výjimečnou, často dobrovolnickou práci.

Bylo milé, že si mých objevů všimly i Lucie Slavíková Boucher a Bronislava Vacková a pozvaly mne do Senátu Parlamentu České republiky, abych 1. 8. 2025 na krajanské konferenci prezentovala informace o českých stopách ve Skotsku od 2. světové války po současnost.

V září jsem odletěla do Prahy na setkání s paní Alenkou Soukup, která Česku věnovala sbírku obrazů zakoupených jejím otcem Lumírem Soukupem, tajemníkem Jana Masaryka. Obrazy byly po smrti ministra zahraničí koupeny v aukci v Londýně a před dvěma lety mne Alenka poprosila, abych zařídila jejich věnování České republice. Oslovila jsem tedy diplomaty, pány Milana Jakobce a Jiřího Krátkého, a ti se úkolu skvěle zhostili. Obrazy se v listopadu umístí do bytu Jana Masaryka v Černínském paláci.

S Alenkou Soukup a Milanem Jakobcem

Ještě než se po dvouletém procesu dostaly obrazy do Prahy, od dr. Jana Čulíka z Univerzity v Glasgow jsem věděla, že si tam v 80. letech nechal Lumír Soukup psací stroj Remington, který dostal od Jana Masaryka na začátku války. Podařílo se mi zařídit jeho převoz a nyní také zdobí byt Jana Masaryka v Černínském paláci.

Obrazy, které Alenka Soukup věnovala Česku, strávily 30 let ve Skotsku. Její rodina zde také opatrovala soukromý i pracovní archiv rodiny Masarykových, který byl už před dvaceti lety navrácen České republice. V archivu byla i obálka, kterou 19. září otevřeli historici za přítomnosti pana prezidenta v Lánech.

Ve dnech 23. 9. a 19. 10. proběhla kulturní výměna mezi Brnem a Edinburghem. V září hrál v Brně Skotský komorní orchestr. Propojila jsem obě radnice a na pozvání paní primátorky Brna navštívil spřátelené město i edinburský Lord Provost/primátor Robert Aldridge. V říjnu pak hrála v Edinburghu Filharmonie Brno a přiletěl také náměstek primátorky Brna Filip Chvátal. Společně s primátorem Edinburghu, paní ředitelkou filharmonie Marií Kučerovou a mnoha místními krajany jsme si v Usher hall užili koncert Filharmonie Brno.

Veronika Macleod