Byli spolu skoro 70 let. Manželé Pavla a Paul Millarovi.
Seznámili se v Brně na studiích v 50. letech, první 4 roky po škole společně již jako manželé strávili v Karlových Varech na prvních praxích. Zpátky v Brně oba rozvíjeli své kariéry až do zlomového roku 1968. Paul nejdříve ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství a pak především jako akademický pracovník na Vysoké škole zemědělské. Pavla šla ve šlépějích svého vystudovaného oboru, tedy farmacie.
Tři týdny po srpnové okupací, v pátek 13. září, obdrželi výjezdní doložku a s jejich 5letou dcerou odjeli do Cambridge, kde žil Paulův otec. S ním se Paul neviděl od roku 1939. Zde je však osud nezdržel dlouho, jelikož díky doporučení známého a dobré angličtině získal Paul místo v Edinburghu ve Výzkumném zemědělském ústavu.
Pavly první reakce na to, že Paul doslat místo v Edinburghu byla, že nikam nejede, že je tam větrno, studeno a kamenno. Jak ale víme, nechala se přemluvit a rodina Millarových se přestěhovala do skotského hlavního města, kde má domov dodnes. Pavla úspěšně získala místo ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, kde se dokonce podílela na vývoji tkáňových kultury pro první geneticky vytvořenou ovci Dolly.
Naši čeští přátelé
Manželé byli mezi prvními Čechy, kteří se ve Skotsku ocitli. Avšak netrvalo dlouho a vznikala zde poměrně pevná komunita československých emigrantů, kteří se navzájem znali a podporovali.
Kromě manželů Millarových zde byli Hanušovi (architekt, který původně přijel na praxi u Edinburgh Council a zůstal), Pavlovi (odborník na sewage disposal, který postavil sewage plant uprostřed Firth of Forth, viditelnou z mostu), Hornungovi a Resslovi, kteří přijeli bez místa a prostředků podobně jako Millarovi. Bertie Hornung byl známý Town Planner stejně jako Pepi Fried, jehož manželka byla Skotka, se kterou se seznámil v Praze (Pepi naplánoval nový Livingston).
Český babinec v Edinburghu
Jedna z mnoha iniciativ, která funguje dodnes, je Babinec. Jak už hezký český název sám napovídá, jedná se o setkávání žen.
A jak vzpomínala sama Pavla Millarová na toto uskupení, které založila?
"Babinec vznikl vlastně náhodou, a to při příležitosti návštěvy mé sestry z České republiky u nás, v létě 1988. Sestra nemluvila anglicky, a tak jsem pozvala několik českých přítelkyň, aby měla společnost.
Mezi pozvanými byly Jana McBride, Olga Franks, Helena Hart, Lída Pankowiak a Alena Linhartová. Nachystala jsem kávu a chlebíčky a společně strávený čas jsme si náramně užily. Setkání mělo až takový úspěch, že jsme se s děvčaty rozhodly, že se budeme scházet každý měsíc, střídavě u každé doma.
Po nějaké době navrhla Lída, že bychom se mohly setkávat u večere, protože tak jako tak musí doma vařit. Takže se začalo vařit. Napřed jednoduše, ale pak to někomu nedalo a vařilo se čím dále tím více - až tři moučníky, jak jsme se předháněly.
Po nějaké době se přidaly Lída Hatrick z Duns, a posléze i Pavla Rowan z Glasgow a Eva Borland z Edinburghu. V této sestavě jsme se setkávaly dlouho a užily jsme si spoustu legrace a zábavy.
O něco později se začaly přidávat nové, mladší ženy, které vlastně neznám. Já sama jsem však byla nucena přestat s účastí kvůli onemocnění."
Žádný oficiální český klub ve Skotsku dlouho nebyl. Poté, co se Paul Millar stal českým honorárním konzulem v roce 1999, uspořádali několikrát (slovy paní Pavly: "Než vyschla podpora z velvyslanectví.") oslavu 28. října a jednu oslavnou Garden Party u Millarů doma. Jako správná paní domu, paní Pavla vždy napekla více než stovku moravských koláčků, které měly velký úspěch.
Později se Češky právě z Babince pustily do založení charity SCS Fund, která fungovala téměř 20 let.
Jedna z nich, paní Olga Franks na svou přítelkyni Pavlu vzpomíná jako na první Češku, kterou v Edinburghu poznala.
"Byla přátelská, hodná a vždy elegantní. Bude nám všem chybět a při příštím Babinci na ni zavzpomínáme."
Paní Pavla Millarová zemřela 16. dubna 2021.
Rodině za celou českou komunitu chceme vyjádřit upřímnou soustrast.
