Velikonoce jsou křesťanským náboženským svátkem, který oslavuje zmrtvýchvstání Krista a podle záznamů se slaví již od 2. století.
Stejně jako u mnoha moderních svátků však některé z našich oblíbených velikonočních tradic mají kořeny v pohanství a judaismu. Mezi historiky se dokonce vedou debaty o původu samotného slova Velikonoce – někteří tvrdí, že pochází z Eostre (nebo Eostrae), anglosaské bohyně jara a plodnosti, zatímco jiní věří, že pochází z Alba, latinského slova 'úsvit'.
Velikonoční víkend začíná Velkým pátkem a signalizuje konec 40 denního období půstu a pokání. Velikonoce slavíme vždy na jaře, ale je to tzv. „pohyblivý svátek“. Velikonoce připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku, přičemž když první jarní úplněk bude v neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Přesné datum Velikonoční neděle se každý rok mění a může připadnout na kteroukoli neděli mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Synonymem Velikonoc jsou vajíčka – zdobíme je, hledáme, koulíme a jíme. Historie kraslic sahá až do středověké Evropy a k anglosaským pohanům, kteří příchod jara oslavovali uctíváním bohyně Eostre. V rámci oslav prý zakopali vejce, symbol plodnosti, do země.
Velikonoční vajíčka mohou být čokoládová, zabalená ve zlaté fólii, ale také rádi barvíme nebo malujeme ta pravá. Ve skutečnosti existují důkazy o barvených a zdobených vejcích v britské historii sahající až do roku 1290, kdy Edward I. koupil na Velikonoce 450 vajec, která byla pokryta plátkovým zlatem a rozdělena mezi ‚královský doprovod‘.
Hledání velikonočních vajíček (Easter Egg Hunt) se stalo velice populární během viktoriánské éry, kdy se svátek stal více zaměřeným na rodinu. Barevná (a většinou čokoládová) vajíčka jsou ukryta pro děti třeba na zahradě, kde je pro ně zanechal Velikonoční Zajíček (Easter Bunny) – králíci jsou dalším symbolem zrození a plodnosti.
Na velikonoční neděli se taky mnoho skotských rodin účastní soutěže v koulení vajíček. Poté, co jsou uvařena a nabarvena, jsou ozdobená vajíčka odvezena do parku, kde se koulejí z kopce. Vítězem soutěže je ten, jehož vejce se kutálí nejdál bez rozbití. Od velikonočních vajíček a zajíčků až po velikonoční klobouky a slámou vystlané košíky. Říká se, že nošení velikonočních čepic nebo klobouků představuje starou tradici, která znamenala nošení nového oblečení o Velikonocích, aby se shodovalo s příchodem léta, a příslib obnovy a vykoupení.
Hlavně děti si rády ozdobí slaměný klobouk a ve školách či rodinách se pak konají přehlídky a hodnotí ten nejlepší, nejzdařilejší, nejextravagantnější.
Na Velikonocích je spousta věcí, které můžete milovat. A to jsme ještě nestihli oběd… Jehněčí pečeně je jídlo nejvíce spojené s velikonoční nedělí – tradice pojídání jehněčího na Velikonoce má kořeny v raných velikonočních oslavách, a na oběd se scházejí celé rodiny.
A nesmíme zapomenut oblíbenou pochoutku Velikonoc - Hot Cross Buns. Jsou to sladké housky poseté rozinkami a navrchu označené křížkem, na kterých si každé Velikonoce pochutnává celá rodina. Vypráví se, že je vynalezl mnich, který byl inspirován k oslavě Velkého pátku tím, že na své housky nalepil krucifixy. Ať už tyto lahodné dobroty vznikly jakkoliv, jsme za ně velmi vděční!
