Společnou česko-skotskou historii 2. světové války připomněla Veronika Macleod v projevu během skotského Festivalu Evropy v Edinburghu
- Skotsko.co.uk
- 1 day ago
- 6 min read
Updated: 23 hours ago
Veronika Macleod
Honorary Consul of the Czech Republic in Edinburgh
Speech 10th May 2025 at the French Institute
Event organised by the Festival of Europe Scotland and the European movement in Scotland
The speech was followed by Song to the Moon from Antonín Dvořák’s opera Rusalka, performed in Czech by Beatrix Milán, with Wendy Leung on piano.
CZECH VERSION
Dámy a pánové,
Ve čtvrtek jsme oslavili 80. výročí Dne vítězství, včera byl Den Evropy a dnes bych vám ráda vyprávěla příběh o sdílené historii mezi mými dvěma domovy – Českou republikou a Skotskem – a o tom, jak naši lidé bojovali společně za mír v Evropě.
Kokoschkův obraz Zrání je symbolem této společné historie, odolnosti, vděčnosti a solidarity. Toto mistrovské dílo bylo darováno Skotsku v roce 1942 Československou exilovou vládou jako výraz vděku za pohostinnost prokázanou našim vojákům, letcům, umělcům a civilistům během druhé světové války.
Jak se ale všichni zmínění dostali do Skotska?
Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy Československo ztratilo část svého území, mnozí odešli do bezpečí. Ale když Hitlerovy jednotky v roce 1939 obsadily zbytek země, nespočet mužů a žen učinilo statečné rozhodnutí—bojovat dál, i v exilu.
V té době vlaky organizované Sirem Nicholasem Wintonem opustily Prahu a zachránily 669 dětí, z nichž mnohé našly nový domov právě ve Skotsku. Stateční muži uprchli přes Polsko a připojili se k Francouzské cizinecké legii, později bojovali proti nacistům v bitvě o Francii. Poté, v rámci Operace Dynamo, Britské královské námořnictvo a civilní dobrovolníci evakuovali 338 000 spojeneckých vojáků do Británie. Mezi nimi bylo 3 500 československých vojáků, kteří se rychle stali součástí čtyř československých perutí RAF, zatímco jiní se připojili k britským jednotkám nebo československé brigádě. 88 profesionálních letců bojovalo v bitvě o Británii. Téměř 300 dobrovolníků prošlo výcvikem v Arisaigu ve Skotsku jako členové Special Operations Executive (SOE), a jistě jste slyšeli o Operaci Anthropoid. Později dorazili další muži, takže počet československých vojáků v Británii přesáhl 6 000. Trénovali, bojovali a stáli po boku Britů a spojenců proti nacistické tyranii. Cítili se osamělí bez svých rodin, neměli žádné zprávy z domova. Museli se také rychle naučit anglicky.
Na jejich těžkosti reagoval Reverend Robert Smith z Church of Scotland, který dříve působil v Praze a vrátil se do Edinburghu, aby pomáhal uprchlíkům. V roce 1940 založil novou válečnou charitu ze svého domu na Frederick Street nazvanou Scottish Committee for the Welfare of Czechoslovak Troops in Great Britain. Jeho asistentem byl mladý český student Lumír Soukup. Společně spojili československé vojáky se skotskými rodinami, které jim poskytly přátelství, strávily s nimi Vánoce, posílaly jim teplé oblečení a dopisy. Tyto informace jsem teprve nedávno objevila v archivu novin Scotsman, když jsem hledala více spojitostí ke Skotsko-československému domu v Edinburghu. Lumír Soukup tehdy pronajal velký dům na Lauder Road, aby ubytoval více vojáků, a v roce 1941 jej prezident Edvard Beneš slavnostně otevřel. Byl to jeden z pěti spojeneckých domů v Edinburghu, a osobně jsem se zasadila o pamětní desku pro tento dům i díky přátelství s novými skotskými majiteli.
Zmínit musím i Harveyho Wooda, zakladatele Edinburghského mezinárodního festivalu, který pracoval pro British Council (Britská rada) a finančně za války podporoval výstavy o Československu, z nichž nejvýznamnější se konala ve skotské Národní galerii na začátku roku 1942.
A tím se vracíme k tomuto obrazu High Summer, v češtině názvem Zrání. Nyní již chápeme jeho hluboký význam. Namaloval jej česko-rakouský umělec Oskar Kokoschka, který také musel uprchnout do Anglie v roce 1938. Miloval Skotsko a strávil zde mnoho času před válkou, během ní i po ní, vytvořil zde mnoho děl.
Národní gallerie tehdy poprvé přijala obraz od žijícího umělce. První tři roky visel ve Skotsko-československém domě, protože galerie musela svá díla uschovat do bezpečí.
Chtěla bych poděkovat Dr. Patricii Allerston, zástupkyni ředitele a hlavní kurátorce National Galleries, která je dnes s námi, za zařazení tohoto obrazu do expozice k připomínce tohoto významného výročí.
"Vzdejme hold odkazu těch, kteří žili, a těm, kteří bohužel stále žijí ve válce a konfliktu, stejně jako příběhům, které nás stále inspirují."
Děkuji.
ENGLISH VERSION
Ladies and gentlemen,
On Thursday, we celebrated the 80th anniversary of VE Day, yesterday was Europe Day, and today I would like to tell you a story from the shared history between my two homes—the Czech Republic and Scotland and how our people fought together to achieve peace in Europe.
Oskar Kokoschka’s painting High Summer is a symbol of that shared history, resilience, gratitude, and solidarity. This masterpiece was given to Scotland in 1942 by the Czechoslovak government-in-exile, for the Scottish hospitality shown to our soldiers, airmen, artists, and civilians during World War II.
And how did they all come to be here in Scotland?
After the Munich Agreement of 1938, when Czechoslovakia lost part of its land, many fled to safety. But when Hitler’s forces invaded the rest of the country in 1939, countless men and women made the brave decision—to fight back, even from exile.
During that time, trains organized by Sir Nicholas Winton left Prague, saving 669 children, many of whom were accommodated in Scotland. Brave men escaped via Poland to join the French Foreign Legions, later fighting against the Nazis in the Battle of France. After that, in Operation Dynamo, the Royal Navy and civilian volunteers evacuated 338,000 Allied troops to Britain. Among them were 3,500 Czechoslovak men. These brave soldiers swiftly became part of four Czechoslovak RAF squadrons, while others joined British units or the Czechoslovak Brigade. 88 professional airmen fought in the Battle of Britain. Almost 300 volunteered and trained in Scottish Arisaig as Special Operation Executives and you probably heard about the Operation Anthropoid.
More men arrived later, bringing the total number of Czechoslovak personnel in Britain to over 6,000. They trained, they fought, and they stood alongside British and Allied forces against Nazi tyranny. They felt lonely without their families, they had no news from home. They had to learn English quickly.
In response to their struggles, Reverend Robert Smith from the Church of Scotland, who had previously served as a minister in Prague, returned to Edinburgh to help refugees with his Christian charity. In 1940, he established a new war charity from his house on Frederick Street, called the Scottish Committee for the Welfare of Czechoslovak Troops in Great Britain. His assistant was a young Czech student, Lumír Soukup, and together they connected Czechoslovak soldiers with Scottish people and families across Scotland. They provided company and friendship, invited them home for Christmas, and sent them woollen clothing and letters. Hundreds of our men had a wonderful time here.
I learned all of this recently from The Scotsman newspaper archives, following my previous discovery about the The Scottish-Czechoslovak house in Edinburgh. Lumír Soukup rented a large house on Lauder Road to accommodate more soldiers, and our president, Edvard Beneš, officially opened it in 1941. It was one of five Allied houses in Edinburgh, and I personally organized a blue plaque for the house and created friendship with new Scottish owners.
I also want to mention Harvey Wood, the founder of the Edinburgh International Festival, who worked for The British Council. He financially supported events and exhibitions about Czechoslovakia, the greatest of which was held at the National Gallery at the beginning of 1942.
And that brings us back to this painting—High Summer or Zrání in Czech language.
Now we understand why it holds such significance. It was painted by Czech-Austrian artist Oskar Kokoschka, who also had to flee to England in 1938. He loved Scotland and spent much time here before, during, and after the war, painting many works.
The National Gallery once again showed great openness and, for the first time, accepted a painting from a living artist. First three years it hung in the Scottish-Czechoslovak house because paintings from the gallery were stored away for safety reasons.
I would like to thank Dr. Patricia Allerston, Deputy Director and Chief Curator of the National Galleries, who is present here today, for arranging to have this painting on display until September to mark this special anniversary.
"Let’s pay tribute to the legacy of those who lived, and those who, sadly, are still living through war and conflict, as well as to the timeless stories that continue to inspire us all."
Thank you.
Comments