Na severu Skotska ve městě Tain udržuje historik Jason Ubych odkaz československých hrdinů
- Veronika Macleod
- před 12 hodinami
- Minut čtení: 3
V dubnu 2026 jsem navštívila město Tain, kde během druhé světové války – od srpna 1944 do srpna 1945 – sloužila 311. československá bombardovací peruť RAF. Je to tiché, větrné místo na severu Skotska a leží zde 18 našich mužů, kteří v okolí zahynuli při čtyřech tragických leteckých nehodách:
29. října 1944 – nehoda krátce po startu, zahynuli 4 naši letci (leží tu Václav Černý, Rudolf Barvíř, Štěpán Marko Štětka a Josef Košťál)
4. prosince 1944 – 7 našich mužů spadlo hned po startu nedaleko hřbitova, kde jsou dnes pochováni (leží tu Štěpán Petrášek, František Benedikt, František Havránek, Josef Šebestík a Valter Hnilička)
1. ledna 1945 – nehoda na ostrově Hoy (Orkneje), zemřelo 8 našich mužů (leží tu Miloš Bodlák, Martin Dorniak, Antonín Bednář, Ivo Karel Englander a Oldřich Bureš)
10. dubna 1945 – havárie krátce po vzletu u Tainu, zahynulo 6 z 9 členů posádky (leží tu Josef Simet, Arnošt Hayek, Zdeněk Palme a Josef Vaniš)
Mnozí další, kteří tyto nehody nepřežili, jsou pochováni jinde – například popel pilota Eduarda Zbroje z mého rodného Dvora Králové byl po válce převezen právě do rodinného hrobu. A když už budete až tady, zastavte se také u jednoho československého hrobu na nedalekém hřbitově Kiltearn u vesnice Evanton. Tudy prošlo mnoho našich mužů během výcviku v letecké střelecké škole, a právě zde bohužel zahynul Jaroslav Kalášek.
V Tainu funguje malé, ale úžasné Tain & District Museum, o které se již 12 let stará dobrovolník Jason Ubych. https://www.tainmuseum.org.uk
Dozvíte se zde vše o historii města, patronovi sv. Duthusovi, o místních klanech, ale také o období druhé světové války, které bylo díky RAF základně mimořádně rušné.
Jason udržuje odkaz našich hrdinů a zaslouží si velké poděkování. Vyprávěl mi o lidech z místní komunity, kteří po dlouhá desetiletí československý odkaz chránili a rozvíjeli:
• John Fleming a jeho manželka Marion
Strýc Jasonovy manželky, John Fleming, roky shromažďoval informace o 311. peruti a zachránil mnoho detailů, které by jinak zmizely. S manželkou Marion se také starali o hroby československých letců a v roce 2007 se podíleli na organizaci a instalaci památníku.
• Billy a Mary Grantovi
Když Flemingovi už nemohli pokračovat, převzali péči o hroby Billy Grant s manželkou Mary, společně s Commonwealth War Graves Commission.
• Joan Parker
Paní Joan Parker navštěvovala hroby v Tainu pravidelně až do své smrti. V roce 1945 zde zahynul její milý Miloš Bodlák, který jí v jednom z dopisů napsal: “All the boys from the crew wish to be remembered. Lots of love and kisses from me – sweet – M.” Joan na něj opravdu nikdy nezapomněla.
Návraty československých letců a jejich rodin
Za více než 80 let Tain navštívilo několik přeživších veteránů, jejich rodin i příznivců historie 2. světové války. Mezi ně patří například:
• Bedřich Bok
Pilot Bedřich Bok zde při své návštěvě zanechal krásnou báseň.
Jeho syn, známý signatář Charty 77 John Bok, říká, že byl „made in Tain“, protože si zde jeho otec namluvil anglickou WAAF Florence Mary Spence.
• Jaroslav Brázdil
Ve stejném roce se do Tainu vrátil take radiotelegrafista a střelec Jaroslav Brázdil, kterého komunisté donutili odejít z Československa. Pomohli mu majitelé palírny Glenmorangie, s nimiž se přátelil a bydlel už za války.
• Karla Fialka
Mezi mé nejoblíbenější příběhy patří ten, který jsem kdysi slyšela od Karla Fialky v Edinburghu. Jeho otec, pilot Karel Fialka, se v Tainu oženil s místní dívkou Bunty.
V poslední den války napsal v Tainu rodičům do Československa dojemný dopis, že se na ně po šesti letech těší, ale nejprve musí odletět pracovat pro Baťu do Indie. Po pádu železné opony už své rodiče nikdy nenavštívil.
Po jeho smrti se Bunty se synem vrátila do Tainu, kde rodina žila ještě donedávna.
Vždy, když ve Skotsku stojím u těchto hrobů či památníků, čtu a poslouchám neuvěřitelné příběhy, obdivuji statečnost mladých mužů, kteří odešli z okupované země, aby bojovali za svobodu, kterou sami už nemuseli zažít.
V Tainu je jejich příběh stále živý, díky Jasonovi Ubychovi a Tain & District Museum nezmizel z paměti ani po více než osmdesáti letech.
Komentáře