skotského přítele Jana Masaryka
Sir Robert Hamilton Bruce Lockhart (1887 - 1970) byl jedním z nejlepších přátel Jana Masaryka. Jeho vztahy s Čechy a Slováky započaly již za 1. světové války, kdy se jako britský generální konzul v Rusku zapojil do jednání s ruskou vládou o přesunu československých legií po sibiřské magistrále do Vladivostoku. Odtud měly být expedovány bojovat po boku Britů a Francouzů na bojiště v Evropě. Sir Robert se později stal šéfem britské diplomatické mise v hlavním stanu bolševiků. Jeho mise skončila jeho uvězněním. Z bolševického vězení se dostal až poté, co byl v Londýně zatčen sovětský diplomat Litvinov a oba státy si své vězně vyměnily.
Sir Robert Hamilton Bruce Lockhart pocházel z rodiny, která dala Velké Británii řadu významných osobností, zejména generálů, diplomatů, a univerzitních rektorů. Lockharti/Lokarti byli za středověku rodina, která uprchla do Skotska z Anglie před normanským vpádem. Usadili se v Lowlands a později se angažovali při pokusech o restauraci Stuartovců. George Lockhart byl skotským spojencem “starého pretendenta“ Jamese Francise Stuarta. Byl autorem „Lockhart Papers“, nejspolehlivějšího historického pramene o povstání roku 1715. Jeho mladší bratr James se účastnil po boku Bonnie Prince Charlieho bitvy u Cullodenu. Po ní uprchl na kontinent. Vstoupil do vojska císařovny Marie Terezie a bojoval ve válkách o rakouské dědictví a v sedmileté válce proti Prusku. V roce 1757 bojoval s Prusy před Prahou. Ve vojsku maršála Laudona se několikrát vyznamenal a dosáhl hodnosti generála. Marie Terezie ho za jeho služby povýšila do hraběcího stavu. Kmotrem jeho syna byl císař Josef II. osobně. Hrad Lee Penny, kterým hraběti Jamesi Lockhartovi ve Skotsku náležel, zmiňuje v přemluvě k románu Talisman Sir Walter Scott. Lockhartové ho stále vlastní a ukazují v něm zlatou tabatěrku na šňupací tabák, kterou jejich předek obdržel jako dar od samotné císařovny Marie Terezie.
Dalším slavným Lockhartem byl Sir William Stephen Alexander Lockhart (1841 – 1900), velitel britských vojenských sil v Indii. Na jeho náhrobek narazíme hned u vchodu do katedrály St. Gillese v Edinburku.
zdroj: Wikipedia
Bruce Lockhartové vznikli manželským spojením jednoho z Lockhartů s členkou klanu Bruce počátkem 19. století. Bruceové, klan z Lowlands, jsou zapsáni zlatým písmem v skotských dějinách. Pocházel z něho slavný král Robert Bruce, vítěz nad Angličany od Bannockburnu, i Lord Elgin, který nechal z athénského PARTHENONU odloupat mramorové sochy, jež dnes můžeme obdivovat v Britském Muzeu v Londýně.
Ale vraťme se k Siru Robertovi. Po válce sloužil na britské ambasádě v Praze, kde navázal přátelský vztah se synem TGM a diplomatickým kolegou Janem Masarykem. Jejich přátelství pokračovalo, když Sir Robert Bruce z diplomatické služby vystoupil a pracoval v bankovním sektoru a jako novinář v Londýně.
Za druhé světové války se Sir Robert vrátil k profesi diplomata a zpravodajce. Winston Churchill z něho udělal styčného důstojníka mezi československou vládou v exilu a britskou vládou. Tehdy, jak vzpomíná, s přítelem Janem probděli nad sklenkami alkoholu tolik nocí, že by to méně odolné jedince určitě zabilo. Sir Robert zpočátku války neměl pro Jana Masaryka dobré zprávy. Britské ministerstvo zahraničí se podle Jana Masaryka při vyslovení názvu Československo tvářilo, jako kdyby to byla „nakažlivá nemoc“. Winston Churchill začal být k československé otázce vstřícnější, až když v Leamingtonu vykonal přehlídku československých jednotek a vyslechl si jejich verzi písně Rule Britania. „Nevidím důvod, proč by Čechoslováci neměli být postaveni na roveň ostatním spojeneckým vládám“, poznamenal. Nedlouho poté byl Sir Robert svědkem, když ministr zahraničí Anthony Eden předal Janovi nótu, která uznávala exilovou vládu Československa. Oba přátelé seděli vedle sebe v poslanecké sněmovně, když tam Eden prohlásil Mnichovskou dohodu za neplatnou.
Jejich přátelství pokračovalo i po válce. Sir Robert navštívil Jana v létě 1947 a strávil u něj pár dní jako host v bytě v Černínském paláci, hned naproti osudné koupelně. Byl svědkem jeho marného boje proti nastupující komunistické diktatuře. Z Prahy odjížděl pln obav o život svého přítele.
Sir Robert Bruce Lockhart, upřímný přítel Čechoslováků, na Jana Masaryka vzpomíná v knihách „Jan Masaryk“ a „Ústup z Prahy“ napsaných počátkem padesátých let. Vyšly v bibliofilském vydání několika set výtisků.
Hold svému příteli složil i tím, že po únoru 1948 navázal na rozhlasovou práci Jana Masaryka za války. Jeho pravidelné páteční rozhlasové relace BBC vysílané pro ČSR byly důstojným pokračováním válečných relací Jana Masaryka. Měly stejný cíl - pozvednout kuráž svobody zbavených Čechů a Slováků a ukázat jim, že Britům na jejich osudu záleží.
Sir Robert Bruce Lockhart zemřel roku 1970.
