V pátek 1. března 2024 jsme se sešli v Edinburghu s interkulturní psycholožkou Michalou Škrábovou, která za námi přiletěla z Francie. Zaplnili jsme kavárnu The Sly Fox a užili si zajímavý večer na téma Jak si vybudovat osobní rovnováhu. Pokud jste se nemohli dostavit a téma vás zajímá, sledujte web Online psycholog a Fb skupinu Češi v zahraničí “Sám sebou i v cizině”
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Co se například ve skupině řeší:
V naší Fb skupině Češi v zahraničí "Sám sebou i v cizině" vyšlo nedávno v jedné z anket, že většinu krajanů, kteří žijí nebo žili v zahraničí, tam zavála náhoda.
Většina z nich také uvedla, že se na život v zahraničí nijak nepřipravovali, maximálně jazykově.
Každá situace je samozřejmě unikátní, záleží na konkrétním člověku, na jeho motivaci ke změně země, na jeho flexibilitě, odolnosti a také na tom, jak se potkají jeho hodnoty s hodnotami nové země. Začít život v zahraničí je ale závažnou životní změnou, a to je objektivně spojeno se stresem jak pozitivním, tak negativním.
ROZKROČENI MEZI DVĚMA KULTURAMI
Jedním z důležitých stresorů je, že propojením vlivů původní kultury s vlivy nové kultury vzniká nová kultura, kterou nelze snadno zařadit. Mnoho lidí, kteří se rozhodnou pro život v cizině, si to dříve nebo později uvědomí. Že vlastně některé své zážitky a pocity nemohou jednoduše sdílet ani s blízkými z původní země, ani ze země nové. Jejich původní, ani nová rodina a přátelé totiž touto nepřenositelnou zkušeností života v cizině neprošli. Tak postupně přestáváme výzvy i radosti života v cizině sdílet, protože vlastně moc není s kým. A vytváříme si psychickou obranu, že život v cizině vlastně nic není. Nebo si říkáme, že to prostě je normální a že musíme zvládnout sami. A neuvědomujeme si, jak náročná tato situace je. Objektivně si poradíme, něco jsme vybudovali, je za námi velký kus práce. Přesto nám někdy není dobře na duši a i naše tělo možná trochu stávkuje.
Co je tedy v cizině jinak?
Změnou země změníme mnoho oblastí našeho života najednou. Změny v jednotlivých oblastech jsou ale tak zásadní, že se lidé většinou složitě adaptují i na jednu z nich, například na změnu práce. Většina pilířů, na kterých byl váš život postaven (rodina, práce, domov, známí, přátelé, zvyky, hodnoty), byly rozbořeny téměř současně.
Takové zemětřesení hodnot, blízkých osob a zvyků můžeme silou vůle ustát. Ale... pokud o sebe dobře nepečujeme, můžeme brzy vyčerpat naše energetické zdroje. A pak často nemáme daleko k pocitům osamění, smutku, úzkosti nebo k psychosomatickým problémům. Žijeme v nouzovém režimu. Fungujeme automaticky: Nemůžeme naplno prožívat a radovat se, to je přílišný luxus, který stojí příliš energie.
JAK SE TEDY ZBAVIT POCITU VYKOŘENĚNOSTI TAK, ABYCHOM SE MOHLI NAPOJIT SAMI NA SEBE?
I když v cizině, jste to stále vy. Zamyslete se na svým dřívějším životem a hledejte: Co jste dělali rádi? Co Vám dávalo nejvíc energie? Nejlepší je začít od maličkostí, jako procházka v lese, poslech hudby, voňavá koupel, sport. A co z toho byste mohli realizovat i nyní, i když třeba v jiné formě? A co Vám energii naopak bralo? Tomu se vyhněte i v novém prostředí.
Takto pomalu můžete znovuobjevovat sami sebe.
Zkuste znovu provozovat aktivity, které vás kdysi bavily, i když jinde a s novými lidmi. Zaměřte se celkově víc na sebe, naslouchejte vaší intuici, buďte na sebe vlídní. Budete se tak cítit lépe jak vy, tak vaši blízcí. A načerpáte tak energii, abyste měli odkud brát. Moc vám držíme palce!
Pokud máte někdy pocit, že nemáte s kým sdílet své pocity o životě v cizině, jste srdečně vítání v naší FB skupině Češi v zahraničí "Sám sebou i v cizině"
Comments